úterý 26. listopadu 2013

Aristoteles ze Stageiry

Aristoteles (384 - 322 před n.l.)



  • Aristoteles ze Stageiry (pocházel z Makedonie)
  • Nejvýznamnější žák Platonův
  • Vychovatel Alexandra Velikého - Makedonského
  • Svým dílem položil základ pro mnohé vědy a zčásti i pro scholastiku

Jeho otec Nikomachos pracoval jako dvorní lékař u Makedonského krále Filipa II. - otce Alexandra Velikého. Král Filip II. tak Aristotela dobře znal. Aristoteles však, jako 17-letý vstoupil do Platonovi školy ACADEMIA. Tam setrval až do Platonovi smrti. Následně sám učil v Assu (na území Malé Asie - dnešního Turecka) a také v Mytiléně na Lesbu.

Netrvalo však dlouho a král Filip II. si Aristotela opět povolal na dvůr, tentokrát za účelem výchovy mladého prince Alexandra. Aristoteles samozřejmě vyhověl královu přání a ujal se výchovy Alexandra Velikého. Tento úkol dokončil roku 336 před n. l., kdy se Alexander Veliký stává králem a Aristoteles se vrací do Athén. (Kde působil ve škole ACADEMIA až do Platonovi smrti).

Když se vrátil do Athén, založil svou vlastní filosofickou školu LYKEION, které se taky někdy říkalo škola Peripatetická. To může mít 2 významy:

  • Peripatos - kryté sloupořadí, kde se žáci učili
  • Peripatein - z řeckého 'procházet se' - Aristoteles se údajně při výuce žáku procházel

Samotným zaměřením se Aristotelova Lykeion značně odlišovala od Platonovy ACADEMIE. Lykeion byl totiž na svou dobu skoro až vědeckým - výzkumným střediskem, a to zejména díky badatelskému úsilí Aristotela, ale také díky přítomnosti rozsáhlé kvalitní knihovny a využívání učebních pomůcek, jako například preparáty rostlin či živočichů. Zde setrvává (v Lykeionu) až do smrti Alexandra Velikého. Během 13 let vznikají rozličné spisy, často poznámkového charakteru.


PO SMRTI ALEXANDRA VELIKÉHO

  • Aristotelův osud končí neblaze
  • Po smrti Alexandra Velikého je obviněn z bezbožnosti
  • Je uznán vinným a odsouzen k vyhnanství do Chalkidy (na Euboiu)
  • Zde roku 322 před n. l. umírá

ARISTOTELŮV PŘÍNOS

  • Evidentní přínos pro vědu i filosofii
  • Za největší přínos se bere vytvoření formální logiky
  • Tu považoval za předpoklad filosofické i vědecké činnosti (viz. Aristotelův chrám filosofie)
  • První zákony logiky a popis logických kategorií
  • Učení o dělení pojmu, soudu, úsudku, definici a generalizaci

ARISTOTELOVA FILOSOFIE

  • Jádrem filosofie je Aristotelova nauka o jsoucnu, která vzniká přetvořením Platonovi teorie ideí. Tu totiž z počátku silně kritizoval a následně ji přetvořil. 
  • V ČEM SE LIŠÍ? Popřením existence idejí odloučených od vnímatelných věcí
  • Podle Aristotela je ke vzniku věcí třeba: látka, tvar, účel a hybná síla. Největší hybnou silou je abstraktní Bůh. Tento základní hybatel je podmínkou správného řádu ve světě. Prvotní hybatel uvádí vše do pohybu, ale sám se nepohybuje (absolutno, nekonečno, počátek, kruh).
  • LÁTKA > TVAR > ÚČEL > HYBNÁ SÍLÁ

ARISTOTELŮV POHLED NA VESMÍR

  • velký vliv na myšlení lidí, zejména v období středověku (scholastika)
  • Aristotel je totiž autorem geocentrické myšlenky - Země je středem všeho
  • Tento pohled přetrval až do konce středověku. Dále rozdělil vesmír na:
  • Pozemská část: ta sahá až k Měsici, zde vše vzniká i zaniká
  • Nebeská část: oblast nad Měsícem, kde se nacházejí věci 5. živlu tedy Akasha - Éter
  • Slunce, Měsíc i planety jsou umístěné v 56 sférách, se kterými si Aristoteles pomáhal při vysvětlování planetárních odchylek od kruhových drah.
  • Vše obíhá kolem Země - a to v kruhové dráze


ZKOUMÁNÍ ŽIVÉ HMOTY

  • Aristoteles založil několik vědních disciplín
  • Při výkladu Přírody důsledně dodržoval teorii o látce a tvaru
  • Pro růst rostliny a živočicha je třeba hybná sílá a tou je duše
  • Prozkoumal a klasifikoval na 500 živočichů, včetně jejich orgánů. Dopustil se však několika chyb. V první řadě se domníval, že nižší živočichové vznikají samoplozením.
  • Za centrum myšlení považoval srdce, zatímco mozek jen, jako ochazovací orgán pro krev

ARISTOTELOVY SPISY

Můžeme rozdělit na esoterické X exoterické.

Exoterické - určené veřejnosti, převážně formou dialogů, většina se nedochovala
Esoterické - určené k přednáškám, dochovala se podstatná část, podivný, místy až nesrozumitelný      jazyk, časté opakování, vsuvky a nelze vyloučit ani zásahy do děl.

EXOTERICKÉ (pro veřejnost)
  • z Aristotelova mládí se dochovalo 19 platonovských dialogů, dále drobné traktáty ze stejné doby. Ty pojednávaly o bohatství, rozkoši, výchově...
  • Zlomky z díla o básnících obsahují polemiku s Platónovým odsouzením poezie
  • Filosofické dílo pak odsuzuje Platonovo učení o ideích 
  • Patří sem Didaskalie (obsah divadelních her), Sbírká 158 ústav (našla se jen Athénská, kde hledal kompromis mezi demokracií a oligarchií), nakonec Seznam vítězů (olymp. her)

ESOTERICKÉ (akroamatické - k přednáškám)

1) Logické spisy
  • Největší dílo Organon (nástroj)
  • 10 základních kategorií poznání
  • pojednání o větě a soudu
  • výklad o důkazech pravděpobonosti
  • diskuze o klamných argumentech sofistů
2) Přírodovědné spisy
  • Physica - 8 knih o Přírodě, pohybu, hmotě a dalších základních pojmech
  • O nebi - 4 knihy o složení světa, věčnost, hvězdy
  • O nebeských úkazech - opět 4 knihy, planety, komety, atmosférické jevy
  • Historia Animalum - encyklopedická navazující díla zejména zoologických vědomostí
3) Psychologické spisy
  • O duši - 3 knihy zabývající se duší
  • Přírodopisné drobnosti - spánek, dýchání, paměť atd.
4) Metafyzické spisy
  • Metafyzika - pojednání o 'obecných principech' jsoucna
5) Etické spisy
  • Etika Nikomachova - 10 knih o štěstí, ctnosti, svobodě, vůli, morální schopnosti, spravedlnosti, rozumu - psáno pro Aristotelova syna
  • Etika Eudémova - jiná verze výše zmíněného
  • Magna Moralia - souhrn pozorování v oblasti morálky
  • Politika - 8 knih o státě, rodině, občanské výchově
6) Spisy o literatuře
  • Rétorika - 3 knihy zkoumající pojem, účel a různé druhy řečnictví
  • Poetika - 2 knihy o podstatě poezie a jejich základních formách



Aristoteles měl obrovský vliv na filosofii a myšlení až do období středověku, čili stovky let po své smrti. Někdy je nazýván Otcem scholastiky (přesto, že to byl pohan). K tomu došlo zejména po přeložení jeho díla (hlavně Organon) do latiny, hebrejštiny, syrštiny a arabštiny. Právě v arabštině se spisy šířily po Evropě a dostali se až k Tomášovi Akvinskému, o tom ale zase příště...



Žádné komentáře:

Okomentovat