sobota 7. září 2013

Jak ovládnout své sny? (lucidní snění)

 Naprostá většina lidí má obrovské možnosti v oblasti myšlení, mnohem větší než obvykle tušíme; ty pravé okolnosti potřebné k jejich probuzení však vyvstávají tak zřídka, že naprostá většina zemře, aniž si uvědomí víc než zlomek svých schopností. 

Učíme se lucidně snít

Tak jako vědomé myšlení je i lucidní snění schopností, kterou je možné získat a rozvíjet cvičením. Může se každý naučit lucidně snít? Vyžaduje to nějaký zvláštní talent vlastní pouze několika šťastlivcům, anebo je snad dokonce tato pozoruhodná schopnost jen jakýmsi nepolapitelným zázrakem lidského mozku? Odpověď na tuto otázku je stejná jako na otázku, zda se každý může naučit mluvit.

Dle mého názoru existují pro učení se lucidnímu snění dva základní předpoklady: motivace a dobrá schopnost vybavovat si sny.

Mít lucidní sen a po probuzení o tom vědět samozřejmě vyžaduje sen nezapomenout. Čím častěji si pamatujete sny a čím jasnější a detailnější vaše vzpomínky jsou, tím větší je šance, že sny, které si zapamatujete, budou lucidní. Čím lépe znáte svoje sny, tím snadněji je rozpoznáte jakožto sny ve chvíli, kdy se odehrávají.

Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro nezapomínání snů je motivace. Ten, kdo si sny pamatovat nechce, si je asi těžko začne vybavovat. Mnoha lidem stačí jenom si před spaním připomenout, že si chtějí sen zapamatovat. Jedním z účinných způsobů, jak tento záměr posílit, je mít u postele zápisník a zaznamenávat do něj vše, co si ze svých snů po probuzení vybavíte. Čím víc snů si zapíšete, tím víc si jich budete vybavovat.

Spolehlivou metodou k zapamatování snů je naučit se položit si každé ráno otázku: „O čem se mi právě zdálo?“ Musí to být vaše první myšlenka po probuzení, jinak sen nebo jeho část záhy díky vlivu ostatní nesouvisejících myšlenek zapomenete. Nesmíte se vzdát příliš brzo. Pokud si zprvu nic nevybavíte, jen trpělivě vytrvejte ve své snaze, nehýbejte se a na nic jiného nemyslete, a útržky snu se vám ve většině případů začnou kousek po kousku vracet.

Řekněme tedy, že už si sny pamatujete tak často, abyste si dokázali zřetelně uvědomovat, jak málo jste v nich lucidní. Mít lucidní sen je pro vás jako najít na ulici peníze - dochází k tomu sice velmi zřídka, ale stojí to vážně za to. Rozvíjet schopnost lucidně snít pak dle této analogie znamená věnovat svůj čas něčemu, čím si peníze sami vyděláte.

Možná přemýšlíte, zda je možné naučit se lucidně snít dle vlastní vůle, kdykoli chcete. Mně má vlastní zkušenost ukázala, že to možné je. Že mi to trvalo dva a půl roku, bylo nejspíš proto, že mě nikdo neučil, jak na to. Vzhledem k tomu, že jsem zezačátku neměl zrovna jasnou představu, co vlastně dělám, promrhal jsem mnoho času a úsilí zbytečnostmi. Věřím, že s pomocí techniky, kterou jsem nakonec objevil, by měl každý, kdo je dostatečně motivovaný, být schopen naučit se lucidně snít, a to za zlomek doby, kterou jsem tím strávil já.


Mnemotechnická indukce

Mnemotechnická indukce lucidních snů (zkratka MILD) je metoda, která není založena na ničem složitějším nebo tajemnějším než na naší prosté schopnosti vybavit si, že jsme si předsevzali provádět nějakou činnost. Obvykle si za tímto účelem své plány zapisujeme do diáře, ale je tu i možnost, vytvořit si v mysli most mezi tím, co chceme provádět, a okolnostmi, za kterých to provádět chceme. Tento most lze velmi účinně podepřít mnemotechnickou pomůckou. Řekneme: si: „Až se stane to a to, vzpomenu si, že chci dělat to a to.“ Tedy například: „Až půjdu kolem nějaké banky, vzpomenu si, že chci vybrat peníze.“ V případě snů používám tuto verbalizaci: „Až budu příště zase snít, vzpomenu si, že chci poznat, že je to sen.“ Při technice MILD postupujete takto:

1) Brzy ráno, když se spontánně probudíte, projděte si sen, který se vám právě zdál, abyste si ho dobře zapamatovali.
2) Pak, jak opět usínáte, řekněte si: „Až budu zase snít, vzpomenu si, že chci poznat, že jsem ve snu.“
3) Vybavte si sami sebe ve snu, který se vám před probuzením zdál, tentokrát si ale představte, že jste si uvědomili, že jde o sen.
 4) Opakujte bod 2) a 3), dokud necítíte, že váš záměr je dostatečně pevný nebo dokud neusnete.

Pokud vše půjde, jak má, po chvíli se objevíte ve snu (který nemusí připomínat ten, v němž jste si sebe představovali) a budete lucidní. Princip je stejný, jako když se naučíte probouzet se v určitou konkrétní hodinu a usínáte s jistotou, že tomu tak bude. Schopnost probouzet se uvnitř snů lze brát jako určité vylepšení této schopnosti probouzet se ze snů.

* * *

V současnosti již existuje několik technik, které by v budoucnu mohly být využívány k navození lucidních snů. Jednou z nich je hypnóza. Autosugesce čili příkaz, který si sami dáme, je také určitou formou hypnózy a tvoří součást mnemotechnické indukce. Mnoho lidí ji jako techniku k vyvolání lucidních snů shledalo přinejmenším částečně účinnou.


Praktické využití lucidních snů

Ačkoli se zatím ještě stále pohybujeme především v rovině spekulací, naše práce na Stanfordově univerzitě i výsledky ostatních průzkumníků lucidity naznačují, že lucidní snění se nakonec může stát našim pomocníkem v mnoha rozličných oblastech. V současné chvíli si dovedu představit zhruba čtyři: vědecký výzkum; zdraví a vnitřní růst; řešení tvůrčích problémů, pomoc při rozhodování se a předjímání budoucích událostí; realizování našich tužeb a zábava.

Všechny tyto možnosti využití lucidního snění jsou příklady tvůrčího, tvořivého jednání, kreativity. Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že základní výhodou, kterou s sebou jasné vědomí přináší - jak ve spánku, tak i v bdění - je právě možnost pružného, nezautomatizovaného jednání. Elmer a Alyce Greenovi, výzkumníci na poli biofeedbacku, uvádějí:

Stále více se ukazuje, že léčení a kreativita jsou dva různé kousky jedné a té samé skládanky. Svámi Ráma i Jack Schwarz, západní súfijec, se kterým jsme nedávno měli možnost spolupracovat, zastávají názor, že ve stavu hlubokého zasnění se je možné vlastní silou podpořit proces uzdravování…

Využívání snů k léčení bylo ve starověku široce rozšířené. Nemocní usínali v chrámech k tomu určených a doufali ve sny, které je vyléčí nebo alespoň odhalí příčinu jejich nemocí a ukážou, kde hledat lék. Zmiňuji se o tom proto, abychom si připomněli, že léčení s pomocí lucidního snění je zčásti stará a zčásti nová myšlenka.

Noční můry a úzkosti: Abychom si ukázali, jak může lucidita snícímu pomoci vypořádat se s úzkost vyvolávajícími situacemi, zamysleme se nad následující analogií. Nelucidně snící je jako malé dítě, které se bojí tmy. Dítě skutečně věří, že někde tam ve tmě jsou zlé příšery. Lucidně snící by pak mohl být jako trošku starší dítě, které se sice stále ještě bojí tmy, ale už ví, že příšery neexistují Tohle dítě se možná bojí, ale ví, že ve skutečnosti není nic, čeho by se mělo bát, a může se pokusit svůj strach překonat. Stejné je tomu s lucidně snícím dospělým člověkem. 

Když tedy ve snech prožíváme úzkost, nejadaptivnější reakcí je uvědomit si, že jde o sen, a postavit se situaci kreativním způsobem. Ve skutečnosti úzkost skutečně často vede ke spontánním lucidním snům. Vlastně bychom měli teoreticky vždy na úzkost ve snech reagovat luciditou, pokud jsme poučeni o možnosti takového řešení.


 V jednom lucidním snu se mi podařilo využít symbolické transformace. Vracel jsem se z dlouhého putování a se spacákem a oblečením svázaným v raneček jsem kráčel po ulici, když přede mnou zabrzdilo taxi a zatarasilo mi cestu. Dva muži zůstali v autě a jeden vystoupil a chystal se mě okrást a zbít. Najednou jsem si uvědomil, že jsem ve snu a okamžitě se na ně vrhl, naházel je na jednu hromadu a zapálil. Do jejich popela jsem zasadil květiny a probudil se naplněný pulsující energií.

Zvolil jsem aktivní přístup a s použitím očišťujícího symbolu ohně transformoval negativní obraz násilníků v pozitivní obraz květin. Tento sen považuji za léčivý proto, že po probuzení jsem se cítil dobře. A lupiči? Tak nějak jsem cítil, že jako květiny budou šťastnější. Tento lucidní sen je příkladem důležitého psychoterapeutického principu: pro vyřešení vnitřních konfliktů není nezbytné sen interpretovat. V mnoha případech mohou být konflikty vyřešeny symbolicky přímo ve snu samotném.

* * *

Klíč k nepředstavitelné moci leží dnes na dosah celé pozemské populace. Jsem přesvědčen, že další krok, který lidstvo posune vpřed, nebude vykonán v továrnách s pomocí technologií, ale v nočních výpravách snílků. Přemýšlejte o možnostech, které se nám nabízejí. Erotické splynutí nebývalé intenzity s nejpřitažlivější ženou, jakou si dokážete představit. Výlet do ostrovního ráje, kde vám inteligentní domorodci zpěvem podávají odpovědi na všechny otázky vašeho každodenního života.

Během jediné noci můžete filosofovat s Aristotelem, žertovat s nějakou velkou populární hvězdou, radit se o investicích s bankovním specialistou apod. i kdyby schopnost ovládat sny byla jen vzdálenou teoretickou možností, stojí rozhodně za to o ni usilovat. Tělesné potěšení, moudrost, emocionální vyrovnanost, mimosmyslové vnímání nebo třeba i horký tip na sedmý dostih v Belmontu - ať už si za svůj cíl zvolíte cokoli, odpověď na vás může čekat hned za branami spánku.“

LaBerge, Stephen, PhD. v knize
LUCIDNÍ SNĚNÍ

zdroj: http://medium.mysteria.cz/text_scr/2007_7_jak.htm

pondělí 2. září 2013

Pentagram a jeho významy

Pentagram (pěticípá hvězda) je stejně, jako Ouroboros - prastarým magickým a také ochranným symbolem. Setkáváme se s ním 3500 let před našim letopočtem, jako již tradičně - v Egyptě! (ano, tam je zdroj...) Pravděpodobně však může být ještě starší. Jeho spojování se zlem není dlouho trvající záležitost - ve skutečnosti by se dala počítat do pár stovek let. A my se dnes podíváme na to, jaké významy má v rozličných kulturách napříč vývojem lidstva, kde všude se objevuje a jak na něj bylo nahlíženo - než byl démonizován. I kdyz je pravdou, že v posledních letech přitahuje symbol větší a větší spektrum lidí, a nejen proto je na místě, znát jeho správný význam.

Paradoxně zaznamenal velký vzestup ve středověku, kdy se používal, jako ochraný symbol proti zlu, démonům a negativní energii. V esoterických kruzích našel rovněž užití, jako symbol pravdy.  Na rytiřských štítech symbolizoval tzv. 5 ctností, mezi které patřila štědrost, zdvořilost, cudnost, chrabrost a zbožnost. V křesťanské tradici symbolizuje 5 ran Kristových. Vzhledem ke staří symbolu je však třeba konstatovat, že zrovna křesťanské pojetí nebude to nejrelevantnější...

Pythagorejci: v něm spatřují symbol dokonalého člověka. Nazývají ho Pentalpha. Studiu jeho geometrie, ale i dalších symbolů a těles věnovali velmi mnoho času.

Svobodné zednářství: vychází z obdobného významu, jako první Pythagorejci. Zároveň je symbolem Mistra lóže. Často je spojován s pohanstvím a tudíž označován, jako symbol pohanský. V tomto kontextu došlo k jeho diskreditaci, kdy ho křesťanství, označilo, jako symbol satanský, ve snaze potlačit původní přírodní náboženství a nastolit tehdejší nástroj moci - křesťanskou víru.

Rosekruciání: ho stejně jako kabalisté vnímají ve vztahu k člověku. V tomto případě však jako symbol obrození lidstva. Ve studiích se používá, jako symbol víry a učení tajemstvím. Dále jako symbol života a lidstva, kdy symbolizuje 5 prstů, 5 smyslů, 5 životních stádií člověka.

Egypt: ve starověkém Egyptě prezentoval symbol lůno, ze kterého je všechno zrozeno. Stejný význam mu přisuzovala i keltská tradice.

Hermetismus: i hermetici v něm spatřují symbol člověka. V tomto konkrétním případě člověka v mikrokosmu (duchovní sféra, astrál). Opak makrokosmus (fyzický svět).

Buddhismus: v buddhismu se symbol neobjevuje přímo. Ovšem některé zdroje ho spojují s 5ti-listým lotusem, který drží Buddha v ruce. V tomto kontextu se stává symbolem osvícení. Opět se tedy jedná o stejný význam, který se váže k dokonalosti člověka, ke které vede dlouhá duchovní cesta.

Hinduismus: stejně jako v buddhismu, ani v hinduismu se symbol neobjevuje přímo. Přesto však bývá spojován se Shivou, který se nazývá "Panchanana" nebo také "five faced". (5 obličejů)

Židé: v něm spatřují symbol pravdy, který již byl zmíněn. Tato symbolika má opodstatnění v prvních 5 knihách Bible, které se nazývají "Pentateuch". Ty jsou totiž považovány za "koncept pravdy".

Gnosticismus: jej vnímá, jako mystický symbol. Je nazýván "Blazing Star", volně přeloženo, jako planoucí hvězda. Hlubší význam je otázkou studia gnosticismu.

Cernunnos 
Druidové: Druidský systém uctívá všechno živé, podobně jako šamanismus. Krom toho však uctívá entitu zvanou Cernunnos. Znám také jako rohatý bůh - bůh lesa. Právě on se stal předlohou pro křesťanského Satana. Pravděpodobně se jedná o analogii Baphometa, což aktuálně nemohu říci s jistotou. Vraťme se k pentagramu, který právě v druidské tradici symbolizoval boha Cernunnose. Pokud nebyl v magické praxi směřován přímo k Cernunnosovi, jedná se o klasický symbol 4 elementů, tzn. ohně, vody, vzduchu a Země! Tedy symbol pohanství, případně symbol čarodějnictví.



To jsou 4 elementy, ze kterých vzešla veškerá hmota. Patým elementem je Akasha - éter - princip ducha. Čili element zodpovědný za mysl a spiritualitu.

Zmíněný symbol člověka lze spatřit velmi jednoduše. 2 dolní cípy představují nohy, 2 nad nimi ruce a poslední horní samozřejmě hlavu.

Templáři: otázka Templářů je složitá sama o sobě. Existují však spekulace, že právě pentagram byl  pravým symbolem řádu. Více informací lze najít ZDE (jestli čekáte český zdroj, jste naivní) :)

V moderní době byl pentagram znovu asociován s před-křesťanskými systémy víry a nauk, tudíž prezentován, jako symbol člověka a 4 (5) elementů, až po velkém boomu okultismu v průběhu 17-18. století. Samozřejmostí je jeho ochranný význam, a to jak v magické praxi, tak i mimo ni.

A příště zase třeba o tom obráceném...