Pentagram a jeho významy

Pentagram (pěticípá hvězda) je stejně, jako Ouroboros - prastarým magickým a také ochranným symbolem. Setkáváme se s ním 3500 let před našim letopočtem, jako již tradičně - v Egyptě! (ano, tam je zdroj...) Pravděpodobně však může být ještě starší. Jeho spojování se zlem není dlouho trvající záležitost - ve skutečnosti by se dala počítat do pár stovek let. A my se dnes podíváme na to, jaké významy má v rozličných kulturách napříč vývojem lidstva, kde všude se objevuje a jak na něj bylo nahlíženo - než byl démonizován. I kdyz je pravdou, že v posledních letech přitahuje symbol větší a větší spektrum lidí, a nejen proto je na místě, znát jeho správný význam.

Paradoxně zaznamenal velký vzestup ve středověku, kdy se používal, jako ochraný symbol proti zlu, démonům a negativní energii. V esoterických kruzích našel rovněž užití, jako symbol pravdy.  Na rytiřských štítech symbolizoval tzv. 5 ctností, mezi které patřila štědrost, zdvořilost, cudnost, chrabrost a zbožnost. V křesťanské tradici symbolizuje 5 ran Kristových. Vzhledem ke staří symbolu je však třeba konstatovat, že zrovna křesťanské pojetí nebude to nejrelevantnější...

Pythagorejci: v něm spatřují symbol dokonalého člověka. Nazývají ho Pentalpha. Studiu jeho geometrie, ale i dalších symbolů a těles věnovali velmi mnoho času.

Svobodné zednářství: vychází z obdobného významu, jako první Pythagorejci. Zároveň je symbolem Mistra lóže. Často je spojován s pohanstvím a tudíž označován, jako symbol pohanský. V tomto kontextu došlo k jeho diskreditaci, kdy ho křesťanství, označilo, jako symbol satanský, ve snaze potlačit původní přírodní náboženství a nastolit tehdejší nástroj moci - křesťanskou víru.

Rosekruciání: ho stejně jako kabalisté vnímají ve vztahu k člověku. V tomto případě však jako symbol obrození lidstva. Ve studiích se používá, jako symbol víry a učení tajemstvím. Dále jako symbol života a lidstva, kdy symbolizuje 5 prstů, 5 smyslů, 5 životních stádií člověka.

Egypt: ve starověkém Egyptě prezentoval symbol lůno, ze kterého je všechno zrozeno. Stejný význam mu přisuzovala i keltská tradice.

Hermetismus: i hermetici v něm spatřují symbol člověka. V tomto konkrétním případě člověka v mikrokosmu (duchovní sféra, astrál). Opak makrokosmus (fyzický svět).

Buddhismus: v buddhismu se symbol neobjevuje přímo. Ovšem některé zdroje ho spojují s 5ti-listým lotusem, který drží Buddha v ruce. V tomto kontextu se stává symbolem osvícení. Opět se tedy jedná o stejný význam, který se váže k dokonalosti člověka, ke které vede dlouhá duchovní cesta.

Hinduismus: stejně jako v buddhismu, ani v hinduismu se symbol neobjevuje přímo. Přesto však bývá spojován se Shivou, který se nazývá "Panchanana" nebo také "five faced". (5 obličejů)

Židé: v něm spatřují symbol pravdy, který již byl zmíněn. Tato symbolika má opodstatnění v prvních 5 knihách Bible, které se nazývají "Pentateuch". Ty jsou totiž považovány za "koncept pravdy".

Gnosticismus: jej vnímá, jako mystický symbol. Je nazýván "Blazing Star", volně přeloženo, jako planoucí hvězda. Hlubší význam je otázkou studia gnosticismu.

Cernunnos

 

Druidové: Druidský systém uctívá všechno živé, podobně jako šamanismus. Krom toho však uctívá entitu zvanou Cernunnos. Znám také jako rohatý bůh - bůh lesa. Právě on se stal předlohou pro křesťanského Satana. Pravděpodobně se jedná o analogii Baphometa, což aktuálně nemohu říci s jistotou. Vraťme se k pentagramu, který právě v druidské tradici symbolizoval boha Cernunnose. Pokud nebyl v magické praxi směřován přímo k Cernunnosovi, jedná se o klasický symbol 4 elementů, tzn. ohně, vody, vzduchu a Země! Tedy symbol pohanství, případně symbol čarodějnictví.

To jsou 4 elementy, ze kterých vzešla veškerá hmota. Patým elementem je Akasha - éter - princip ducha. Čili element zodpovědný za mysl a spiritualitu.

Zmíněný symbol člověka lze spatřit velmi jednoduše. 2 dolní cípy představují nohy, 2 nad nimi ruce a poslední horní samozřejmě hlavu.

Templáři: otázka Templářů je složitá sama o sobě. Existují však spekulace, že právě pentagram byl  pravým symbolem řádu. Více informací lze najít ZDE (jestli čekáte český zdroj, jste naivní) :)

V moderní době byl pentagram znovu asociován s před-křesťanskými systémy víry a nauk, tudíž prezentován, jako symbol člověka a 4 (5) elementů, až po velkém boomu okultismu v průběhu 17-18. století. Samozřejmostí je jeho ochranný význam, a to jak v magické praxi, tak i mimo ni.

A příště zase třeba o tom obráceném...

Co je to Ouroboros?

Slovo Ouroboros pochází původně z řečtiny a dalo by se volně přeložit, jako "pohlcovač ocasu". Je to jeden z nejstarších mystických symbolů na světě. Ouroboros nabývá několik významů z různých sfér života a existence, které se mohou prolínat. Samotný had - pojídající svůj ocas symbolizuje cyklickou povahu Vesmíru. Tvorbu a zničení. Život a smrt. V tomto případě nám ukazuje, že život a smrt jsou a musí být nutně propojeny. Bez života není smrti a bez smrti není života.

Podle některých zdrojů se symbol Ouroboros objevuje již ve starém Sumeru. Oficiálně je však datován do období starověkého Egypta, kde obepíná slunce (sluneční kotouč) a prezentuje tak cyklický oběh Slunce kolem středu galaxie (tzv. Galaktický epicykl). V mytologii pak slouží, jako symbol pro Mléčnou dráhu.

Symbol byl hojně využíván také v alchymii a Gnosticismu, kde prezentuje cyklus života a sloučení protikladů. Život a smrt jedno jsou - had se požírá a sám sebe ničí, jen proto, aby se mohl znovu zrodit. Jedná se tedy o transcendenci duality. (transcendence = překročení, přesahování)

V alchymii pak představuje princip (ducha) Merkura, což je dle alchymistů substance, která v našem světě prochází veškerou hmotou (o hmotě nám je toho ještě hodně skryto...). Dále je symbolem nepřetržité obnovy (jako had shazuje svou kůži, aby získal novou) a harmonie protikladů.Symbol cyklu života a smrti, ze kterého se má lidská duše osvobodit.

Byly nalezeny alchymistické spisy, kde byl Ouroboros napůl bílý, napůl černý - podobně, jako třeba Jing a Jang. Tím symbolizuje dualitu Přírody a všech věcí v naší realitě. Důležitým sdělením však je, že tyto 2 strany NEJSOU V KONFLIKTU, jak se my lidé - často domníváme (věčný souboj dobra proti zlu, který je pouhou iluzí lidského vědomí). Hlavní myšlenkou je, že "Vše je jedno", což je základním konceptem tzv. hermetické moudrosti.

Ouroboros, jako takový se objevuje téměř u všech starověkých kultur bez ohledu na prostředí. Krom zmíněného Egypta není výjimkou ani v Severských legendách. Například velký had Jormungandr. Hlavní aztécký bůh Quezcoatl je interpretován obdobně a výjimkou nejsou ani starověcí čínští draci, u kterých nacházíme shodné aspekty. Jinými slovy - starověk je Ouroborosem prolezlý :)

Nevyhnutelný konflikt v Sýrii?

Je toho plný internet... takže vás nebudu v žádném případě zatěžovat fakty či překroucenými pravdami. To, že amerika chce jít do Sýrie, stejně jako do Vietnamu nebo Iraku víme... Opět budou umírat jak ženy i děti, tak mladí kluci, na které čekají doma jejich rodiny včetně rodičů, manželek a možná i jejich dětí. Svět je opravdu krásný...

Teď ale k podstatě mé myšlenky. Zaznamenal jsem dnes zprávu, že prvotní intervence může probíhat pomocí vypálených raket. Jelikož se vyřčené proroctví, zatím plní celkem přesně... (nemůžu za to, že lidé tak často a rádi zapomínají), nabízím k diskuzi otázku: Zda se konflikt v Sýrii nemůže vyhrotit ve 3. světovou válku nebo jiný konflikt, v kterém mohou být užity nukleární (či obdobné) zbraně, což může vést k nepředstavitelné zkáze.

Neplýtvejme teď prosím energii na hodnocení toho, kdo je tu zlo, proč, jak a co. Jako lidé jsme velmi ovlivněni médii, jelikož právě z nich přijímáme většinu informací (nepravdivých či polopravdivých - překroucených). Názor jednotlivce je tak silně ovlivněn jeho rozhledem a mírou manipulace. Proto je v tento moment irelevantní a nekonstruktivní.

Zkusme se prosím zamyslet nad tím, jaké mohou mít tyto události následky, jelikož jistá konsekvence je nevyhnutelná. Vše má svou příčinu i následek a Sýrie není výjimkou. Tak či onak to asi nikdo z nás nezmění, ale štěstí přeje připraveným... (pro ty méně empatické, mám na mysli následky, které mohou ovlivnit lidstvo/svět na desítky dalších let)

Nebo snad volíte pasivní nevědomost? Pak jste si asi spletli blog :)

O Gnosticismu

Slovo gnosis, gnóze, je řeckého původu a znamená vědomost, poznání, nikoliv ale vědomost obecného druhu, avšak poznání k němuž se člověk dopracuje pouze usilovným studiem, tedy poznání duchovního rázu. Ještě přesněji, poznání božské přirozenosti. Některé z gnostických symbolů, jako ten na obrázku vpravo, na němž je podivné stvoření podobající se červu s lví hlavou a se sluncem, srpkem měsíce a hvězdou na pozadí, je opravdu těžké si vyložit. Nahlížet na gnosticismus jako na odrůdu křesťanství by přitom bylo chybou. Jednak je úzce spjatý s s novoplatonismem, který vzkvétal zejména v egyptském městě Alexandrii

během 4.století n.l., majíce přitom kořeny zapuštěné daleko hlouběji, až do mnohem staršího perského zoroastrismu (kolem roku 600 př.n.l.), ale také ve víře Essenských, od světa odloučené židovské sekty, která existovala asi po tři staletí, až do 1.století n.l.. K ní mohl docela dobře patřit i Ježíš Kristus, dříve než se vydal na svoji misii; alespoň takto se to traduje v esoterických kruzích. 

Tato možnost vyšla pouze najevo poměrně nedávno, poté kdy v roce 1947 byly objeveny písemné dokumenty nalézající se ve hliněných nádobách v jeskyni v oblasti Kumranu nedaleko Mrtvého moře, kde byly skryty po dva tisíce let. Ty jsou dnes známy jako Kumránské rukopisy či také jako Svitky od Mrtvého moře (dole). Po tomto nálezu bylo možné prostudovat některé texty gnostiků, které nebyly žádným možným způsobem rozředěny, jak se to stává většině starověkých textů, které se nám dochovají jen jako opisy.


V jistém smyslu vyskytovala se gnostická myšlenka v západním světě vždy v té či oné formě, podobně jako kabala. V zásadě všichni gnostikové věří v to, že jsme duše pocházející od Boha, které se ponořily do hmotného světa a zůstaly v něm uvězněny. Kabalisté s gnostiky v tomto souhlasí, pouze ale do jisté míry, protože podle gnostiků falešný a nedokonalý bůh, známý jako demiurgos, který občas dokonce bývá jimi přirovnáván k bohu Abrahamovu, stvořil tento svět. Gnostikové souhlasí s tím, že Nejvyšší bytost skutečně existuje, neměla ale podle nich nic co dělat se stvořením a celkovým během tohoto světa. Pokud se máme osvobodit od tohoto podřadného, nedokonalého světa, musí se nám dostat gnose, to jest esoterického duchovního poznání. Toho, podle gnostiků, je možno dosáhnout pouze přímým poznáním a pochopením tohoto nejvyššího Boha. 

Gnosticismus sice čerpá do jisté míry z několika starších tajných nábožných doktrín, především je to ale fenomén křesťanské éry. Sekty původních gnostiků se začaly vytvářet na Blízkém východě hned několik desetiletí po počátku křesťanství. Jednotícím charakterem všech gnostických sekt, kterých se přibližně od začátku 2. století n.l. objevilo značné množství (jmenovitě ebionité, elkesaité, nazarénští, sabiánští, mandaeánští, nikolaité, karpokratézští, basilité, marcionští, montanité, valentinští, atd.), je jejich přesvědčení, že samotná křesťanská víra nedostačuje, že tato musí být doplněna poznáním, gnózí. Zdroje gnosticismu sahají hluboko do minulosti, nacházejí se v něm prvky starověkých mystérií, egyptské a řecké mytologie, zoroastriánského dualismu, chaldejské a babylonské astrologie, hebrejského kabalismu, atp. 

Základem gnosticismu je víra v Boha, který je zcela mimo dosah našich možností chápání, který je neskonale dobrý a shovívavý. Tento Bůh je původcem všeho, vládne čistou a absolutní mocí, nicméně se nachází tak daleko, že s naším světem (ani s celým vesmírem) vlastně nemá nic co dělat. V gnosticismu, stejně jako v kabalismu, je jméno samotného Boha nevyslovitelné a nepochopitelné, Bůh gnostiků se projevuje pouze prostřednictvím svého syna, jímž je božské slovo, výrok neboli Logos. Božským atributům abstraktní povahy, jimiž jsou na příklad láska, mocnost, pochopení, vůle, pravda, atp., dostalo se kdysi od Boha daru vlastní existence a proto i možnosti emanovat z tohoto původního zdroje. Posléze se z nich staly bytosti zvané eóny, každá z nichž má svou vlastní doménu, své schopnosti a své úkoly. Eóny jsou vlastně synonymičtí s anděli a vytvářejí nebeskou hierarchii.

V gnostické kosmologii tedy máme dva oddělené a neslučitelné světy. Tím prvním je ideální a lidskému rozumu nedosažitelný svět Boha-otce, druhým je svět ve kterém žijeme, svět iluzorní, nedokonalý. Když Bůh povolil samostatnou existenci eónům, daroval jim také přitom svobodu vůle, takže tito se mohli rozhodnout o svých vlastních osudech. Protože Bůh je samojediný, jeho neskonalá vůle a dobrota přestala působit v doménách eónů, čímž vzniklo místo, kde se mohlo prosadit zlo. Poté, kdy se Bůh takto odtáhl (i když podle většiny gnostiků je aspoň v zásadě neustále přítomen), následné činy svobodnou vůlí vládnoucích eónů vytvořily dramatické situace, které zaznamenávají mnohé mýtické příběhy, v nichž se vypráví o válkách bohů, pádu Satanově, pádu lidstva a jeho zajetí v hmotném světě, atp. V pracích gnostických autorů, z nichž některé byly známy již ve středověku a jejichž počet se značně rozšířil ve dvacátém století, zejména po objevech u Mrtvého moře a v egyptském Nag Hammadi, se často píše o složitých poměrech mezi dobrými eóny a těmi zlými, neposlušnými, kteří se nazývají archoni.

Pokud vás článek zaujal, můžete si ho přečíst celý na následující adrese:
http://www.kabalacesky.com/kb_gnosticismus.html

zdroj: http://www.kabalacesky.com/

Tímto vyjadřuji autorovi stránek velkou úctu!

Co jsou to čakry?

Rád bych se s vámi podělil o prastaré poznání, které bylo známo, jak ve starověkém Sumeru a Egyptě, tak zejména ve starověké Indii, ale nejen tam. Jedná se o nauku o čakrách - energetických bodech, které jsou rozmístěny vertikálně po naší páteři a vedou až do mozku. Jedná se tedy o energetická centra, z nichž každé má své vlastní funkce a je tak odpovědno za specifické procesy v našem těle a mysli.

Narušení (čili nerovnováha) a následne disfunkce u jedné z čaker se může projevit těžkou nemocí, depresemi, problémy v mezilidských vztazích, obtížným zvládáním životních situací a celou řadou dalších problémů. Hlavní podstata v nauce o čakrách je tedy dosažení jejich rovnováhy, jelikož pokud jsou všechny čakry (a tudíž tělo a mysl) v harmonii, je harmonický i život člověka.

7 planet, 7 dní v týdnu, 7 čaker...

Dnes se budeme zabývat čakrami obecně a v příštích článcích si rozebereme každou zvlášť, včetně popisu jejich funkce i návodů, jak s čakrou můžeme pracovat. Čakry mají také velký vliv na bioenergii těla, čili ovlivňují auru člověka. Harmonizace všech čaker znamená velkou intenzitu bioenergie a elektro-magnetického pole kolem člověka. To má blahodárný vliv, jak na psychiku, tak tělesné funkce. Každá čakra má konkrétní přínos, o kterém se dozvíte v následujících článcích. Harmonizace a aktivace čaker probouzí v páteři tzv. Kundalini - nejsilnější kosmická energie nacházející se v lidském těle.

Slovo chakra (čakra) pochází stejně jako slovo Svatantra ze starobylého sanskrtu a znamená disk či kolo. Pro konkrétní představu o tom, že každá čakra je výsostně specifická můžeme uvést, že se každá čakra vztahuje na jednu ze žláz s vnitřní sekrecí, ale také na různé úrovně vědomí, archetypy, stádia života, ale i barvy. (barvy se hojně využívají v praktických cvičeních s čakrami)

7 čaker o kterých si budeme povídat jsou také tzv. čakry třetí dimenze, jelikož se váží přímo na lidské tělo (nikoliv duši nebo ducha) a ovlivňují lidský život tady - v trojdimenzionálním prostoru, ve kterém žijeme. Chápu, že ne každý si ráno, když vstane řekne, že se opět dostal do třetí dimenze... přesto je to pravda. Náš svět zná a používá 3 rozměry :)

 Co to ale znamená? Jen to, že existuje dalších 15 čaker... to však jen pro rozšíření obzorů, jelikož nemá žádný význam ani relevanci se jim věnovat, dokud člověk nezvládne 7 základních čaker (což považuji za dostatečně obtížný úkol, vzhledem k tomu, že jedincovi z konzumní společnosti na to obvykle nestačí ani celý lidský život...)
 

Příště se budeme zabývat základní, kořenovou - root, base čakrou.

Několik obrázku pro zamyšlení

Stále jen píšeme, ale proč se nepozastavit také nad obrázky? Kolikrát toho řeknou mnohem více, než stránky textu... některé jsou pro zamyšlení, některé pro krásu :)

 

 

 

 Všem návštěvníkům přeji krásné, pohodové, příjemně-prožité dny a hlavně KLID NA DUŠI :)

Vědci našli důkaz o existenci duše!

Jakmile pacient zemře, kvantové informace existují dál mimo tělo ve vesmíru jakožto duše.

Dvojice světově uznávaných vědců kvantové teorie oznámila, že může potvrdit existenci duše. 

Američan Stuart Hameroff a Brit Roger Penrose, kteří vyvinuli kvantovou teorii vědomí tvrdí, že naše duše se nachází uvnitř struktur zvaných mikrotubuly...které žijí v našich mozkových buňkách.

Jejich teorie vychází z představy o mozku jako biologickém počítači se 100 miliardami neuronů, které působí jako informační síť. Informuje portál News.com.au.

Ve chvíli, kdy je člověk na pokraji smrti, mikrotubuly ztrácejí kvantový stav, informace v nich však nejsou zničeny. Laicky řečeno, duše neumírá, ale navrací se do vesmíru (chápej, jako do prostoru, který je mimo lidské vnímání)

"Řekněme, že srdce přestane bít, pacient umírá. Avšak kvantové informace v mikrotubulech nejsou zničeny. Ty se rozptylují ve vesmíru," uvedl Stuart Hameroff.

"Jakmile je pacient resuscitovaný, když ho oživí, kvantová informace se vrací do mikrotubulů a tudíž do těla a pacient má známé zážitky se smrtí (světlo na konci tunelu etc.)," dodal Hameroff.

V případe, že pacient přeci jen zemře, kvantové informace existují dál mimo tělo ve vesmíru, jakožto duše. Za předpokladu, že jsou kvantové informace vědomí - jedná se skutečný a relevantní důkaz!

Pokud je to vědecký důkaz - osobně by mě velmi zajímalo, zda k tomu přihlédnou například učebnice o člověku nebo další vědci napříč obory. Obávám se, že nikoliv...